Po zveřejnění vynálezu fotografie v srpnu 1839 v českých zemích nová zobrazovací metoda - daguerrotypie zaujala zejména vědecké kruhy a až o něco později portrétisty.  Zvláštním specifikem počátků  fotografie u nás  je okolnost, že první čeští daguerrotypisté byli vesměs absolventi malířských akademií, kteří přesedlali z umělecké tvorby na módní řemeslnou fotografickou živnost.  Té totiž klientela začala dávat přednost před malířskými portrétními miniaturami.  Do tohoto obrazu z prvních let let šíření  nejstarší v praxi používané fotografické techniky zapadá i osud Petra Kohlbecka, který je autorem v dějinách české fotografie zcela mimořádného snímku, který zobrazuje kdyňský zámek. I když se nejedná o jeho nejstarší vyobrazení, jde o jeho první fotografické zobrazení.

Petr Kohlbeck se narodil roku 1814 ve Šprymberku (dnes Pomezí)  u Všerub. Maloval církevní obrazy a podobizny, které se v domácnostech na Všerubsku daly hojně nalézt. Jako o význačném umělci  regionu se o něm psalo ještě ve 30. letech 20. století. Oženil se  v červenci  1840 ve Všerubech a žil pak patrně v Hájku u Všerub. Odtud se pak v roce 1850 odstěhoval s celou rodinou do Ameriky, kde se zabýval fotografováním. Jeho daguerrotypie Kdyňského zámku, Pavlem Scheuflerem poprvé prezentovaná bez určení lokality v roce 1998 v díle Daguerrotypie v Uměleckoprůmyslovém muzeu, tehdy nezaujala  pozornost. Až Scheuflerovo publikování  snímku v knize nakladatelství Baset Český les - příroda, historie, život z roku 2005 vedlo k článku v periodiku Kdyňsko (2006, č.2, s. 4) a poté k dalšímu zájmu v regionu, když bylo zároveň zcela jasně prokázáno, o jaký objekt se jedná. Zásluhu na tom má především domažlický badatel a nakladatel Zdeněk Procházka.

Kohlbeckova daguerrotypie  je v kontextu počátků fotografie v českých zemích zcela mimořádným dílem. Je totiž jedinou známou signovanou daguerrotypií fotografa z Čech, vytvořenou v exteriéru. Existují samozřejmě i jiné daguerrotypie z českých a moravských měst, některé i starší, ale žádná z nich není signovaná, a to i v případech, kdy je autor prokazatelný (například F. I. Stašek v Litomyšli, B. Franz v Brně, Vídeňan A. G. Martin v Karlových Varech...). Pozoruhodnou stránkou snímku také je, že na na něm lidé daguerrotypistovi pózují. Kohlbeck při nezbytné delší expozici tak  byl zároveň režisérem snímku, který musel lidem objasnit, oč se jedná a že mají být v klidu. Jde o nejstarší takový příklad v historii fotografie v českých zemích. Jedná se tedy o zcela mimořádnou památku. Daguerrotypie P. Kohlbecka je uložena v Uměleckoprůmyslovém muzeum v Praze pod č. GF-1016.