Autor první známé fotografie  českých korunovačních klenotů Jindřich Lachmann měl svůj  Ústav fotografický v Praze Na Perštýně. Na rozdíl od mnoha pozdějších fotografování klenotů v jeho případě nevíme přesně, kdy snímek vytvořil. Mohlo se to stát těsně před jejich uložením v nově upravené korunní komoře v pátek  30. října 1868, ale vyloučeno není ani fotografování nějakou dobu před tím. Podle vzpomínky jeho někdejšího zaměstnance zveřejněné v Lidových novinách 25. 8. 1911 se fotografování konalo ,,jednoho dne” v chrámu sv. Víta za účasti fotografa Lachmanna, operatéra Opolzera a praktikanta. V létě dva roky před tím byly klenoty odvezeny z Prahy z obav před blížícími se Prusy (mimochodem v tendru lokomotivy kvůli utajení). Jejich zpáteční noční cesta z Vídně se pak změnila v národní manifestaci. ,,Parostroj Jaroměř” dorazil do Prahy ráno 29. srpna 1867. Na nádraží byl připraven zvláštní prosklený kočár, který klenoty ve slavnostním průvodu převezl nejprve do chrámu sv. Mikuláše na slavnostní Te Deum a odtud na Hrad. Tam byly až do večera vystaveny ve Svatováclavské kapli. Průvod zřejmě nikdo nefotografoval. Do konečné úpravy korunní komory počkaly pak klenoty ve sklepení Svatováclavské kaple a asi právě tam je fotografoval Lachmann.  Snímek mu zadala ,,Jednota pro dostavení hl. chrámu sv. Víta”, což je na některých vizitkách uváděno. Účelem prodeje bylo nepochybně propagovat úsilí  Jednoty a získat příspěvky  na dostavbu chrámu.

    I když se píše, že toto je první fotografické vyobrazení českých korunovačních klenotů, není tomu tak. Před Lachmannem klenoty fotografoval v roce 1857 Wilhelm Horn, proslulý pražský fotograf, průkopník daguerrotypie. Učinil tak na objednávku  pro Dvorní a státní tiskárnu. A fotografoval prý je  ,,v přirozené velikosti”, tedy na velký formát negativu a provedl kolorování. Zpráva o činu se nalezne ve vídeňském Státním archivu,  bohužel snímek zatím není znám. Na základě souhlasu českého sněmu byl tehdy korunní poklad 23. května 1857 otevřen a klenoty byly přeneseny ve slavnostním průvodu, který vedl kardinál kníže Schwarzenberg do staré sněmovní síně za Vladislavským sálem. Tam byl připraven malíř Josef Scheiwl, doporučený pražskou akademií. Jeho práci sledovala celou dobu  zvláštní komise. Dřevoryt podle kresby byl poté mnohokrát zveřejněn a byla mu dávána přednost před Lachmannovou fotografií a nalezneme jej třeba i v Ottově slovníku. Je zajímavé, že se o Hornově fotografování vůbec nepsalo. Je to trochu záhada. Možná se o tom nemluvilo proto, že si fotografování objednala ,,Vídeň” a že je provedl český Němec… Po krátkém několikaminutovém otevření komory v roce 1871 na přání korunního prince Rudolfa se další otevření a fotografování uskutečnilo  17. srpna 1911, kdy klenoty Jan Vilím s Ludvíkem Bautzem fotografovali dokonce barevně.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.