Snímku dominuje postava legendárního biskupa, který u nás bývá ve své štědré roli doprovázen čertem. Nápadnost mikulášské dvojice je umocněna  obřím deštníkem, který velkou dvojici a její menší klony chrání před nepohodou, která se na začátku prosince očekává.  Anděl, který v předvečer mikuláškého svátku nyní u nás dvojici doprovází, čímž jakoby vyvažuje roli ďábla, chybí. Na pultíku jej v nabídce nahrazuje sněhulák... Postavy se odlišují velikostí podle známého pravidla: čím větší, tím dražší. Pod improvizovaným pultem leží krabice, do nichž se neprodané zboží ukládalo. Jedna z nich je patrně od klobouku, neboť nese nápis Hückel, rodiny majitelů proslulé kloboučnické továrny v Novém  Jičíně. Kolik figurek za den dívka asi prodala, jaký byl její další osud, co se stalo s neprodanými věcmi po skončení trhu, který patřil k nejpopulárnějším v Praze? ,,Civět na Mikuláše a čerty, hotovené v různých obměnách, bylo pro pražského chlapce největším potěšením”, napsal Leoš Karel Žižka ve své knize Praha před osmdesáti lety, vydané roku 1960.
    Mladičká prodavačka se tváří neúčastněně, je jakoby uzavřená do sebe, choulí se před zimou. Přítomnost fotografa asi zaznamenala, neboť v době vzniku tohoto snímku bylo pro fotografa dosti obtížné být nenápadným. Nemusel mít už nutně stativ, tehdy se už dalo vzpěrovou komorou nebo takzvanou detektivkou fotografovat přímo z ruky. Nabízí se otázka, zda v tomto případě  kvůli nízké citlivosti tehdejších fotomateriálů za nízké hladiny světla by to vůbec bylo možné? Každopádně dívka fotografovi nepózuje, nedívá se do kamery, ani nepředstírá zájem o kupující. Ti na snímku ostatně chybí. Dívka je sama se svými Mikuláši a čerty.  A možná právě její samota a nezájem kupujících o její produkty byl důvodem, proč ji fotograf zvěčnil. Důvodem stisku spouště tu asi bylo fotografovo sociální cítění a smysl pro kontrast celé scény. Zikmud Reach, pražský antivář, který vedle využívání snímků jiných autorů nepochybně i sám fotografoval, snímek zařadil do kolekce Pražských typů vedle spáče pod mostem, známé prostitutky, prodavače preclíků či Pražského Proroka Povětrnosti, označovaného jako P.P.P.  Reacha v této kolekci nezajímaly celebrity, ale postavy, která dotvářely kolorit města jeho doby, osoby, které byly zvláštní, jiné než většina. Chtěl jimi ukazovat cosi jako odvrácenou tvář Prahy.  

Originální fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakákoliv manipulace snímkem, včetně stažení, je možná jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.