Fotograf zachytil  skvostnou budovu s triumfálním obloukem, nad nímž se tyčí socha ve vítězném postoji. Po stranách jsou oblouky s takzvaným  korintským sloupovím, jejichž styl můžeme vidět na Pantheonu v Římě  i na Kapitolu ve Washingtonu D.C.  Monumentálnost architektury je zdůrazněna malinkými postavami lidí, kteří jsou na snímku kvůli  zdůraznění proporcí. Vše působí mimořádně impozantně. Je tři hodiny odpoledne, léto, budova má ideální nasvícení z hlediska rozložení světel a stínů.

Nejsme v Itálii ani v Řecku, jsme v Praze... Na snímku je zobrazeno nádraží někdejší Rakouské severozápadní dráhy, kam vlak s cestujícími poprvé zajel 10. května 1875.   V roce 1919 bylo nádraží přejmenováno po francouzském historikovi, politikovi a slavistovi Ernestu Denisovi, nacisté jej přejmenovali na Moldau Bahnhof, pak to zase bylo Denisovo nádraží a od ledna 1953 Nádraží Těšnov. Na místě nádraží kdysi míval svou zahradu proslulý přírodozpytec a osobní lékař císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku.

         Novorenesanční komplex tří budov projektoval architekt narozený v Čechách a pracující ve Vídni Karel Schlimp. Trojkřídlá střední budova dominující snímku byla vstupem do odjezdové haly. Tu uvnitř  zdobila vyobrazení měst, jimiž severozápadní dráha procházela.  Stěny, římsy a stropy interiérů nádraží měly štukovou výzdobu, zdobily je závěsné lustry, v hale byly také litinové sochy. Cestující se měl před cestou vlakem cítit povzneseně a slavnostně. Již před vstupem do nádražní haly ho oslovovala dobová symbolika. Na samém vrcholu budovy se tyčila  alegorická Austrie ve vítězném postoji chránící Orbu a Průmysl, což představovaly sochy po stranách sousoší.  Čtyři alegorické postavy na vrcholu korintských sloupů znázorňovaly  Obchod, Vědu, Průmysl a rolnické Hospodářství, tedy jakési čtyři pilíře hospodaření země.

         Fotograf architekturu zvěčnil v čelním záběr patrně z patra  protější budovy. Tudíž nemusel výrazně řešit vyrovnání svislic, které podle profesionálního kánonu fotografování architektur se nemají  kácet. Pokud by fotografoval z dlažby před budovou a neměl by dostatečný odstup a výšku,  vyrovnával by samozřejmě svislice jako profesionál  pomocí měchu fotopřístoje.  

         Nádraží, považované za jedno z nejkrásnějších v Evropě, bylo, 16. března 1985 vyhozeno do vzduchu, aby ustoupilo monstru severojižní magistrály.

Psáno pro Reportér Magazín.

Originál  pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.