V roce 1885 fotografoval Jan Mulač, jehož ateliér v Ovocné ulici byl i  uměleckým salónem, scénu z baletu Excelsior italského skladatele Romualda Marenca. Jeho balet se ve své době považoval za naprosto mimořádný počin. Snímek vizitkového formátu zobrazuje  slavného tanečníka, baletní mistra a choreografa Augustina Bergera jako otroka a první primabalerínu Národního divadla Giuliettu Paltrinieri, která byla Bergerovou manželkou. V baletu, který byl jakousi oslavou technického pokroku, představovala  Civilizaci. Věk páry, železnice, telegrafu a elektřiny, věk, kdy byl prokopán Suezský průplav i  Arlbergský železniční tunel pod Alpami dlouhý skoro 11 km slavil v baletu svůj triumf proti tmářství a strachu z pokroku. V baletu vystupují nejen alegorie jako Osvěta, Tmářství, Svornost,  Civilizace a Otrok, který ve jménu pokroku se v závěru  stal svobodným, ale i postavy konkrétních vynálezů,  jako Alessandro Volta nebo Denis Papin. V baletu tančí i Duch dějin a Duch světla.  „Boj světla s tmou – toť půtka odvěká a zápasiště její nitro člověka…” zní v úvodu mluvené slovo, který přebásnil pro inscenaci Jaroslav Vrchlický. Ten třetí na našem snímku podle výrazu tváře a ponížené polohy nejspíš zobrazuje poražené Tmářství. Premiéra v Národním divadle se odehrála 9. srpna 1885. Balet měl takový úspěch, že se v Národním divadle uváděl 29 let! 

Psáno pro Reportér Magazín.

Originání snímek se nachází ve Sbírce Scheufler a jeho užití, včetně stažení, je možné jen po souhlasu majitele a uvedení zdroje.