O muži na prvním snímku bychom na první pohled usoudili, že jde o jednoho z drsných hochů z Divokého Západu, a ne o německého spisovatele Karla Maye. Zdůraznění výjimečnosti postavy fotograf pomohl mírným podhledem, čímž zdůraznil její monumentálnost. Současně vymaskoval okolí postavy, takže muž jakoby vystupuje z obrazu. Oba snímky zachycují stejného muže, ale pokaždé v jiné roli. Etnolog by zřejmě zachytil nějaké nesourodé prvky, ale těmi se běžný čtenář ani divák nezabývá, nadsázka je v umění přirozená, aniž by se nutně hovořilo o postpravdivosti… Jde o emoci, o podstatu zážitku, který texty spisovatele a jeho vyobrazení mají propojit. Vyobrazení coby alter ego je tu v roli potvrzení, já jsem takto byl. V nadsázce je to totéž, jako když mobilem vyšlem fotku svého jídla z luxusní restaurace do své spřízněné bubliny přátel. Vyslali jsme poselství o sobě a zároveň jako důkaz: já tam byl. Karel May v kostýmu Old Shatterhanda přinášel  obrazový důkaz ke svému psaní. U herce se nikdo nepodivuje, že bývá oděn a zobrazen v různých rolích,  u spisovatele Maye prezentace v různých kostýmech popuzovala  kritiky jeho osoby i díla.
    Karel May alias Old Shatterhand alias Kara Ben Nemsi je tu zvěčněn v plné polní a nad portréty se může přemítat nad skutečnou podobou muže, který se do věčné role bojovníka  za právo a spravedlnost převtělil. Už básník Arthur Rimbaud kdysi napsal,: ,,Já je někdo jiný!” Lidé se promítají do nějakých rolí a mnozí si sní příběhy, v níž oni hrají hlavní roli a ne nějakou podružnou jako ve skutečném životě. Alespoň ve snu být jiný, bojovat za spravedlnost, ochraňovat slabé, pomáhat druhým…. Samozřejmě to někteří  vskutku stateční realizují i v praxi.  Málokdo o tom ale dokázal  psát tak trefně a přesvědčivě - a  vydavatelsky úspěšné- jako Karel May.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.