Díváme se na pestrou společnost mužů, žen a dětí pózujících fotografovi někde u vody.  Kde se to odehrálo, není zřejmé, jasné je jen kdy - 25. srpna 1909. Vznikl upomínkový snímek pro danou společnost, fotograf některým aktérům asi  své snímky rozdával a oni si je pečlivě uložili do alb. Sdílení obrázků se tenkrát dělo společným seděním nad fotografickými alby, tedy fyzickou blízkostí zúčastněných. Kde se fotografovalo se zřejmě nepovažovalo za nic důležitého, protože ,,to” všichni  věděli. Na stejné místo možná společnost jezdila každý rok… Datum mělo důležitější význam, třeba proto, že v ten den někdo ze zúčastněných slavil nějaké kulaté výročí. Možná, ale zdůraznění data vepsáním do negativu mělo určitě nějaký význam, jaký se už ale asi nedozvíme. Stejně tak jsou pro nás zcela neznámí zúčastnění lidé. Společnost je pestrá i svým oblečením a nepochybně i barevností. Můžeme si prohlížet postavu po postavě a hádat, která z dvojice patřila k sobě a kdo byl takříkajíc singl. Můžeme rozjímat i na téma koupacích úborů, které u žen u vody- nikoli na tomto snímku - občas působily jako burkiny. Ženy na obrázku  si vyšly k vodě, nehodlaly se asi ani koupat, protože koupací úbor vskutku nemají.  Možná se ale neoděly do koupacích úborů jen proto, že na skupinový snímek, i když u vody, by se to společensky nehodilo. Znevážilo by to jejich důstojnost v albu. A album, pro které byl snímek nepochybně určen, je rodovou portrétní galerií, v níž je rodinný příslušník vydán všanc  věčnosti… Album je zvěčněním, je dokladem, je památkou. A v některých rodinách mívalo album až mytický charakter. Dětské ratolesti si před fotografováním hrály na písečku, před opálením obličejů se skoro celá společnost chránila  klobouky či čepečky. Aranžmá skupiny působí profesionálním dojmem a je z něho zřejmá větší příprava. Nicméně profesionál by si dával pozor, aby lidé neměli skloněné hlavy a kloboučky jim nestínily obličeje. Z profesionálního hlediska jde vlastně o fotografickou chybu. Pruhatá látka na pozadí tam byla nastavena proto, aby snímek nerušil pohled na ostatní lidi u vody. Jeden zjevně ke společnosti nepatří a to sedící muž úplně vlevo. Nedošlo mu asi, že by se měl na chvilku vzdálit, nebo se bál o svou sedačku. Zvláštně odtažitě působí muž v čepici stojící vzadu uprostřed.  Bude asi důležitý, protože je ve středu skupiny a bere sám sebe vážně, jak zasněně pohlíží v dál. Snímek je podivuhodně živý, někdo hraje nějakou roli, někdo se jen baví, někdo jen pasivně civí, jedno z dětí se nudí. Jako celek jde o zajímavou psychologickou studii typů a zároveň doklad vycházkového letního oblečení.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.
Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.