V průběhu 19. století se městská doprava postupně začleňovala do městských organismů a stala se jejich nedílnou součástí, využívanou téměř všemi vrstvami obyvatel. Fotograf byl přizván k technicko-policejní zkoušce nové elektrické dráhy, která měla jezdit od dnešní Florence do Vysočan. První úsek vedl od karlínské vozovny koňky na Balabenku, odkud je náš snímek. Bylo pošmourno, expoziční čas byl poměrně dlouhý, takže některé postavy dramatu nebyly zobrazeny ostře. Pohybová neostrost vskutku propůjčuje snímku zvláštní dramatičnost, z některých zúčastněných přímo cítíme jistou nervozitu, z jiných zvědavost. Většina osazenstva tramvaje se dívala na fotografa, který měl událost zvěčnit. A událost to byla vskutku významná, protože o den později - 19. března 1896 - zde již měla jezdit  elektrická dráha v běžném provozu. Elektrické tramvaje  sice Pražané již znali od dob Jubilejní výstavy roku 1891, ale nová linka měla mít jasnou návaznost na koňku a její tvůrce a majitel doufal, že koňku brzy vytlačí.  Oním mužem byl František Křižík, který je zpodobněn i našem snímku se svými řády.  Nepohlíží do aparátu a vskutku možná cítí určitý neklid, aby všechno fungovalo k plné ,,technicko-policejní” spokojenosti.  Cedulka Complet na střeše naznačuje, že vůz je plně obsazen. Mohutná obsazenost byla asi schválně, aby se dokázalo, že vůz dokáže jet, i když je přeplněný.  Zkouška se zdařila a  elektrické tramvaje tu začaly vozit ,,normální cestující”.  Fotograf skoro symbolicky zachytil na snímku i koňský povoz, jehož osazenstvo z fotografa a tramvaje asi nebylo příliš nadšeno, takže mu nebylo vidět do tváře, jak se hýbal a byl rozčilený. Možná i cosi mlel, ať mu dají všichni pokoj. Muž v pozadí je patrně další fotograf, bedýnka, kterou drží v ruce, je asi fotopřístroj. Fotograf Rudolf Bruner-Dvořák tehdy vytvořil několik snímků a jeden z nich byl vzápětí otištěn v Pražském ilustrovaném kurýru. 

Nad koňkou, páteří tehdejší  městské dopravy, se rychle začalo smrákat. Roku 1898 koupila koňku pražská obec a vzápětí začala přestavba tratí na elektrický pohon.Přechodně existovalo v pražské aglomeraci i několik dalších soukromých drah:  Hlaváčkova dráha Smíchov Košíře (1897 -1900) a elektrická dráha města Královských Vinohrad (1897). V roce 1905 jela koňka v Praze svou poslední jízdu. I Křižíkovu společnost vykoupila roku 1907 pražská obec.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Fotografie pochází ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímku, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.