Historické fotografie převážně z doby do roku 1918 z mnoha zemí a různých žánrů. Většina pochází z originálů Sbírky Scheufler, která má na 30 000 snímků a postupně se digitalizuje. Data nebo digitální tisky možno objednat e-mailem.

Snímky v elektronické podobě poskytujeme pouze firemním klientům a institucím na základě objednávky s fakturačními údaji, u větších souborů - a pokud nejde o jednorázové užití - na základě licenční smlouvy. 

Při poptávce fotografií uveďte prosím následující údaje: předpokládanou velikost snímků v tisku (buď jako formát A4, A3, atd. nebo velikost delší strany v centimetrech), rozlišení (počet obrazových bodů na palec - dpi), pro jaký účel hodláte snímek/-ky užít (kalendář, výstava, výzdoba interiéru, otištění v knize, časopise, ...), termín dodání. Urychlíte tím vyřízení vaší objednávky.

Snímky zdarma neposkytujeme ani pro tzv. nekomerční účely. Děkujeme za pochopení.

Bosna kolem 1906

Průkopník žurnalistické fotografie v českých zemích Rudolf Bruner -Dvořák  byl fascinován muslimským světem Bosny a počátkem 20.století zde za svých několika návštěv vytvořil velice plastický obraz společnosti.

Všechny snímky pocházejí z původních negativů ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv jejich užití (včetně stažení) je možné pouze po souhlasu majitele.

Rudolf Bruner-Dvořák se pokládá za nejvýznamnější osobnost fotografie v českých zemích kolem roku 1900. Byl prvním, kdo se u nás označoval jako „momentní fotograf“, neboť se specializoval na fotografie událostí. Velmi často cestoval, svá nejoblíbenější místa v zahraničí měl právě v Bosně.
Po cestách do západní Evropy v 90. letech 19. století a na Světovou výstavu  v roce 1900 jeho první cesta na jih Evropy vedla zřejmě do Bělehradu na korunovaci srbského krále Petara I. Koradjordoviče. Pravidelně začal jezdit do bosenského Bihače a Cazina poté, co se jeho sestra Marie provdala za tamního soudce českého původu. První snímky z této oblasti zveřejnil Rudolf Bruner-Dvořák v Českém světě v prosinci 1906 pod názvem Bosenské typy. Podle množství stereoskopických snímků je zřejmé, že mu prostředí Bosny učarovalo a živost jeho záběrů vzbuzuje respekt a úctu k pohotovosti fotografa i jeho komunikačním schopnostem. Patrně žádný jiný Čech tehdy nefotografoval v této části Balkánu tak často, jakkoli se jednalo o populární oblast, s níž měli mnozí Češi hojné styky. Cestoval s rodinnými příslušníky také po dalších balkánských zemích, později fotografoval mimo jiné námořní manévry v Dalmácii, jednání hlav států v Miramare i válečný přístav v Terstu. Na svých cestách navštěvoval také Lipici, Plitvická jezera a soustavu jeskyň Postojna.
Kolem 1905 mu začal vypomáhat mladší bratr Jaroslav (*1881), který se z pomocníka stal neoficiálním partnerem. Shodou okolností právě on -a nikoli Rudolf- byl na poslední cestě následníka trůnu do Sarajeva, kde se Ferdinand d`Este stal obětí atentátu. Reportáž Jaroslava Brunera-Dvořáka tehdy otiskl také Český svět.

Náměty abecedně