Klempfner, Moritz (alis Moses Klemperer)
25. 7. 1842 Praha - 21. 6. 1889 Eichwald u Teplic
Fotograf, akademický malíř, tvůrce pozoruhodných fotografických scén.
Fotograf, akademický malíř, tvůrce pozoruhodných fotografických scén.
Syn Izáka Rafaela Klemperera vystudoval malířskou akademii. Na počátku 60. let působil v Praze ve firmě Klempfner a Paul, jako samostatný fotograf poprvé vystoupil 1862 v Teplicích. 10. 4. 1866 byl úředně zapsán jako fotograf Moses Klemperer s fotoateliérem v Jáchymově ulici v Praze Josefově. V pražském adresáři na 1871 a v následujících letech uváděl adresu fotoateliéru na Václavském náměstí č. 20 (čp. 781), od roku 1888 pak na Václavském náměstí 26 (čp. 784). Od konce června 1872 měl letní filiálku v domě Malý Jindřich v Lípové ulici v Teplicích. Od 1875 měl v těchto lázních fotoateliér s trvalým provozem v Mlýnské ulici 6. V pražském adresáři na 1875 je uváděn jak Moses Klemperer s ateliérem v Josefově, tak Moritz Klempfner s ateliérem na Václavském náměstí. Při sčítání lidu v roce 1880 hlásil Moses Klemperer bydliště ve stejném domě, kde měl Moritz Klempfner fotoateliér...
11. 7. 1875 slavil - tentokrát jako Mojžíš Klemperer- svatbu s o čtrnáct let mladší Pavlínou, rozenou Teplitzovou. 5. ledna 1876 se narodilo první dítě - dcera Ervína. Následoval syn Osvald (narozený 25. 12. 1877), který si dal již úředně změnit jméno na Klempfner, což bylo povoleno výnosem místodržitelství ze 6. 7. 1902. Z dalších dětí vstoupil do fotografického dění syn Milan, narozený 7. 1. 1881, který se vyučil jako fotograf.
Od soudobého fotografie se odlišoval zejména vytvářením fotografických scén. Soubor čtyř xylografií podle fotografií "Z kuchyňského života" byl otištěn Ve Světozoru 1886. Ironický akcent má rovněž soubor čtyř kabinetek s názvem „Makartovy čtyři denní doby parodované M. Klempfnerem“. Podobné práce od jiného českého fotografa 19. století neznáme. Jeho práce byly pravidelně oceňovány na živnostenských a průmyslových výstavách v Teplicích i jinde. Byl také členem Umělecké besedy.
Třiatřicetiletá vdova se pokoušela vést dál rodinný fotografický podnik, neboť si požádala o povolení fotografické činnosti v Praze na adrese čp. 784/II, což bylo kladně vyřízeno 8. února 1890. Její jméno se objevuje mezi fotografy v pražském adresáři na 1891, ale brzy firma zaniká.
Odkaz: Archiv hl. m. Prahy; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů, Grada, Praha 2001.
11. 7. 1875 slavil - tentokrát jako Mojžíš Klemperer- svatbu s o čtrnáct let mladší Pavlínou, rozenou Teplitzovou. 5. ledna 1876 se narodilo první dítě - dcera Ervína. Následoval syn Osvald (narozený 25. 12. 1877), který si dal již úředně změnit jméno na Klempfner, což bylo povoleno výnosem místodržitelství ze 6. 7. 1902. Z dalších dětí vstoupil do fotografického dění syn Milan, narozený 7. 1. 1881, který se vyučil jako fotograf.
Od soudobého fotografie se odlišoval zejména vytvářením fotografických scén. Soubor čtyř xylografií podle fotografií "Z kuchyňského života" byl otištěn Ve Světozoru 1886. Ironický akcent má rovněž soubor čtyř kabinetek s názvem „Makartovy čtyři denní doby parodované M. Klempfnerem“. Podobné práce od jiného českého fotografa 19. století neznáme. Jeho práce byly pravidelně oceňovány na živnostenských a průmyslových výstavách v Teplicích i jinde. Byl také členem Umělecké besedy.
Třiatřicetiletá vdova se pokoušela vést dál rodinný fotografický podnik, neboť si požádala o povolení fotografické činnosti v Praze na adrese čp. 784/II, což bylo kladně vyřízeno 8. února 1890. Její jméno se objevuje mezi fotografy v pražském adresáři na 1891, ale brzy firma zaniká.
Odkaz: Archiv hl. m. Prahy; P. Scheufler: Galerie c. k. fotografů, Grada, Praha 2001.
