Salomon Wasservogel náleží k těm mnoha významným osobnostem židovského původu, spjatých částí svého života s Olomoucí. Jeho životní dráha a cesta k fotografii není ještě prozkoumána. Svůj fotografický ateliér na Horním náměstí č. 7 převzal v říjnu 1870. Na kabinetkách uváděl “ Založeno 1868”, což ukazuje na předchozí fotografickou aktivitu. Jako tehdy jediný z olomouckých fotografů  systematicky dokumentoval proměny města i jeho okolí po přelom století, v čemž se připodobnil k těm nejvýznamnějším osobnostem s podobnou činností od Eckerta v Praze, přes Böttingera a Hrbka v Plzni po Kunzfelda v Brně. Realizoval i speciální zakázky, jakou bylo například 1878 fotografování zajatých Turků z Bosny a Hercegoviny, internovaných v olomoucké pevnosti.  Stal se ceněným a uznávaným portrétistou, který portrétoval řadu místních významných osobností, včetně arcibiskupa Theodora Kohna.  

Pověst Wasservogela jako fotografa vedla k rozkvětu jeho firmy a zakládání  filiálek, jejichž množstvím se nemohl pochlubit žádný jiný olomoucký fotograf. Postupně vznikly filiálky v Prostějově (na Císařské ulici č. 5), později na kabinetkách uváděl i Bílsko (Tunelní třída 65), Opavu ( Ratiborská 6) a Moravskou Ostravu (Hlavní třída 817). Roku 1899 obdržel titul c. k. dvorního fotogra. 

Vzácným příkladem činnosti živnostenského fotografa je Wasservogelova zčásti dochovaná kniha zakázek z doby okolo roku 1897, která je v soukromém majetku. Obsahuje pestrou paletu Wasservogelových zákazníků, což zároveň podává obraz olomoucké společnosti. V dějinách fotografie českých zemí je mimořádným dokladem. Odkaz S. Wasservogela by si zasloužil podrobné zpracování a významnou pozornost.  

Za spolupráci děkuji Davidu Vodovi. 

Odkazy:  Papoušek, M. Fotografické ateliéry na Olomoucku ve druhé polovině 19. století. RF 1988, č. 2, s. 72 - 75.