Z úvodu k výstavě:

První a nejrozsáhlejší oddíl výstavy s názvem Síla a moc vody odráží skutečnost, že Česko po přírodní stránce často ovlivňoval vodní živel. Od síly srážek jsou těžko člověkem ovlivnitelná také atmosférická působení větru a blesku. Zásadně však člověk může ovlivňovat hospodaření s půdou, což do budoucna vedle růstu teplot a nedostatku vody bude jeden z nejtíživějších problémů lidstva. Výstava proto také věnuje pozornost působení člověka na krajinu zejména ve smyslu  zachycení kontrastů, které přinášela těžba surovin, budování komunikací a zabírání orné půdy. Podobu české krajiny v nedávné minulosti ovlivňovala také kolektivizace a státem řízený direktivní systém, což je sice mimo časový rozsah výstavy, ale výstava pro srovnání přináší také obraz políček a remízků nenarušených velkými lány. Vedle zobrazení  negativních vlivů se v posledním oddílu s názvem Člověk obnovitel a pečovatel skromně připomenou snahy spojené s  budováním přírodních parků a zahrad.  

Vlastností živé hmoty je snaha o šíření a člověk není výjimkou.  Lidský rod ovládl kořistnický vztah k přírodnímu prostředí a v „boji s přírodou“  člověk získal dominantní vliv na proměnu přírodního prostoru, což následně ovlivnilo podobu „přírodních katastrof“. Výstava má  za cíl přimět také k přemýšlení o chybách, jichž se člověk ve vztahu k planetě dopouštěl a dopouští a že je nutno  uvažovat v dimenzích nikoli „tady a teď“ ve formě rychlých zisků, ale s ohledem na budoucnost. Což ovšem znamená měnit vnímání světa a pojetí zisku. A to je úkol nejen pro politiky a ekonomy, ale pro každého.  Posledním exponátem výstavy je tak zrcadlo.