Historické fotografie převážně z doby do roku 1918 z mnoha zemí a různých žánrů. Většina pochází z originálů Sbírky Scheufler, která má na 30 000 snímků a postupně se digitalizuje. Data nebo digitální tisky možno objednat e-mailem.

Snímky v elektronické podobě poskytujeme pouze firemním klientům a institucím na základě objednávky s fakturačními údaji, u větších souborů - a pokud nejde o jednorázové užití - na základě licenční smlouvy. 

Při poptávce fotografií uveďte prosím následující údaje: předpokládanou velikost snímků v tisku (buď jako formát A4, A3, atd. nebo velikost delší strany v centimetrech), rozlišení (počet obrazových bodů na palec - dpi), pro jaký účel hodláte snímek/-ky užít (kalendář, výstava, výzdoba interiéru, otištění v knize, časopise, ...), termín dodání. Urychlíte tím vyřízení vaší objednávky.

Snímky zdarma neposkytujeme ani pro tzv. nekomerční účely. Děkujeme za pochopení.

Města c.k.

Města v Království českém

Základem fotografické živnosti v 19. století byl portrét, fotografování měst vyžadovalo objednávku nebo zajištění distribuce, tudíž se jím zabývalo méně fotografů. Nejstarší dochované snímky měst jsou na daguerrotypiích. Roku 1841 v Karlových Varech daguerrotypoval Anton Georg Martin,  v Litomyšli  Florus Ignác Stašek, v Brně Bedřich Franz. První větší cykly snímků z měst zaměřených na zajímavé památky vytvořil Andreas Groll v letech 1855 - 56 v Praze, Plzni, Kolíně a Kutné Hoře. Nejstarší  známý panoramatický snímek vytvořil 23. 10. 1853 Hermann Krone a to v Děčíně.   Od konce 50. let 19. století začali někteří ve městech usedlí fotografové zachycovat  města svého působení, přičemž největší pozornosti se těšila lázeňská střediska Teplice a  Karlovy Vary, o něco později i Mariánské a Františkovy Lázně.   K širší zahraniční distribuci byly určeny zejména snímky Františka Fridricha, který vydavatelským rozsahem zejména vizitek a stereosnímků neměl v českých zemích v 60. a 70. letech srovnatelnou konkurenci, i když v té době města v českých zemích fotografovaly  již  desítky fotografů. Centrem zájmu bývalo často hlavní náměstí a kostel, snímané mnohdy z nahledu se snahou o komplexní pohled jako to bývalo na grafických vedutách. Z nich mnohdy vycházela i nejstarší stanoviště fotografů. Často se také fotografovaly městské brány, jednak z důvodu jejich stáří  i pro jejich fotogeničnost. Dalším důvodem k jejich dokumentaci byly asanační a modernizační zásahy, které  vedly k bourání nejen historických opevnění. Detailní pohledy nebo zachycení živého pouličního ruchu z úrovně chodce bývalo až téměř do konce 19. století na fotografiích  vzácné. Nové pohledy přinesl až rozvoj fototechniky s ručními komorami nezávislými na stativu a fotoamatéři, kteří nebyli odvislí od komerčnosti. Přelom století přinesl do fotografií měst vedle záznamu živého pouličního ruchu zachycování nálady a atmosféry, což vrcholilo hnutím umělecké fotografie se zálibou v podvečerní atmosféře a zachycování zajímavých světelných situací. 

František Krátký, Beroun, Pražská brána, kolem 1890, kolorovaný diapozitiv František Krátký, Beroun, Pražská brána, kolem 1890, kolorovaný diapozitiv

Náměty abecedně