Snímek vídeňského fotografa Emila Rabendinga s portrétem manželky císaře Františka Josefa I.  je spíše výstavou císařovnina oděvu, než zachycením její tváře. Na zobrazení jejích jemných rysů zbývá na formátu malé vizitkové fotografie jen několik milimetrů a křehkost jejích rysů bychom museli studovat s lupou. Samotná postava, předmět obdivu současníků, se ztrácí pod šaty, fotografem ovšem elegantně upravených do diagonální linie. Dlouhé husté hnědé vlasy,  jimž císařovna prý věnovala obzvláštní péči, a které později dosahovaly až k zemi, se ztrácí v natočení hlavy.  Korunka na hlavě naznačuje, že portrét zřejmě vznikl v souvislosti s uherskou korunovací císařovny. Ta se konala 8. června 1867 v Matyášově chrámu v Budě a formálně stvrdila, že Rakouské císařství se proměnilo v Rakousko-Uhersko, nebo-li Předlitavsko a Zalitavsko (Uhersko). Portrétů vzniklých s touto korunovací vzniklo několik a na všech má císařovna korunku.

         Emil Rabending patřil v té době s bratry Angererovými, kteří se narodilli na Slovensku, ve Vídni k nejváženějším fotografům. Vytvořil císařovnin  důstojný portrét, který nicméně maskuje ženskost a originalitu osobnosti. Možno namítnout, že fotograf byl svázán konvencemi, že nemohl vpodstatě u oficiálního portrétu, který byl dále šířen mezi lid, pracovat jinak. Ostatně konvenční tradice u oficiálních portrétů  se udržela do současnosti a snaha prolomit u nich tabu většinou budí rozpaky.  Alžběta Bavorská, zvaná Sisi, byla osobou velmi nekonvenční a ceremoniály dvora ji ničily.  I když jsou známy malířské portréty, které neskrývají Alžbětiny půvaby, resp. je ještě zdůrazňují, neznáme volně šířenou fotografii pro veřejnost, která by zdůraznila císařovninu krásu a oduševnělost.  Je to samozřejmě pochopitelné, malba je akt  v podstatě privátní, je určená pro soukromou potřebu, kdežto fotografie panovnice měla na venek zdůrazňovat především panovnický majestát.  Oficiální portrét, jde-li opravdu o portrét a nikoli o podobenku visící vedle školní tabule,  má přinášet určité poselství. Tvář je odrazem života duše  a z kvalitního potrétu by myšlenkové zázemí mělo být zřejmé...

         O životě Sisi existuje mnoho mýtů, ale faktem nejspíš bude, že byla především vychovávána ve  svobodomyslném duchu, což se odrazilo na jejích životních zájmech. Byla velmi vzdělaná a nadaná, například ovládala přes deset jazyků. Již v šestnácti letech byla provdána za  císaře Františka Josefa I. , který byl jejím bratrancem, a nejspíš oba byli zamilovaní. Tlak dvorské etikety a ochabující zájem o mladičkou manželku vedl k citovému odloučení a pocitům opuštěnosti a životního nenaplnění.  Tento pocit neovlinilo ani narození čtyř dětí, přičemž císařovna smrt ani ne dvouleté prvorozené dcery považovala za svou životní tragédii. Tragický byl i konec života císařovny; byla zavražděna. 

Psáno pro Reportér Magazín. 

Originál pochází ze Sbírky Scheufler. Každé jeho užití včetně stažení je možné jen po souhlasu majiteke a uvedení zdroje.