Jméno maršálka Radeckého v národě, z něhož vzešel, stále žije. Znovu a znovu se připomíná, že sice byl považován za jednoho z nejlepších vojevůdců a vojenských strategů 19. století, ale že ,,sloužil Habsburkům, což je minus”. Uvedené  tvrzení je stejně naivní a ahistorické, jako chtít po Karlovi IV., aby byl ateista. Výročí Radeckého si na podzim 2016 připomněla Olomouc, kde byl načas velitel pevnosti, Sedlčany, kde se poblíž na zámku v Třebnici  narodil, i Praha, kde byl  postaven -a posléze odstraněn- pomník. Ve Vídni jezdecká socha vojevůdce stojí dodnes a vidíme ji na druhém snímku.Co vlastně pomník v Praze zobrazuje, jak pomník číst? Pomůže nám k tomu Kronika královské Prahy od Františka  Rutha z roku 1904, kde na s. 691 čteme: ,,Socha Radeckého, 2.84 m vysoká, stojí na štítě, neseném od 8 vojínů (dělostřelce, myslivce, pěšáka, štýrského střelce, husara, námořníka, hulána a serežána).… Do r. 1884 byl český nápis na straně zadní; na výměnu tu tehdy mnozí prý hubovali… Pomník ulit byl v Norimberce z ukořistěných děl sardinských, jež daroval císař; váží 100 centův a stál  97 971 zl. 69 kr.“ Vojáci tedy zosobňují podstatné zástupce tehdejší armády a současně ilustrují jednotu mnohonárodnostní říše. Dělostřelec je Čech, dobrovolník z Tyrol, serežán je jihoslovanský typ. Vojevůdce má maršálskou hůl a vítězný prapor z válek o Lombardii. Postavy také symbolizují oblibu Radeckého mezi prostými vojáky. A u nejvyšších nadřízených  zas byly oceňovány jeho výsledky, produkt jeho mimořádného vojenského talentu, odvahy řešit situace i překvapivě a nekonvenčně. Jako talentovaný voják z českého rodu neměl jinou možnost než sloužit ,,několika císařům”… 

Pomník, postavený Krasoumnou jednotou roku 1858,  byl odhalen 13. listopadu 1859. Slavnost  fotografoval Wilhelm Rupp; originál tohoto snímku mi však není znám. Návrh na pomník vytvořil ještě za Radeckého života -v roce 1851- Christian Ruben, tehdejší ředitel pražské Akademie, inspirován prý sochou sv. Františka Xaverského na Karlově mostě.  Návrh malíře  realizovali sochaři Josef a Emanuel Maxové, Josef sochy vojáků, Emanuel vlastní sochu maršálka. Dolní část dnešního Malostranského náměstí se brzy poté začala nazývat  Radeckého a po Radeckém se pojmenovala  také blízká kavárna. Žádný jiný pomník v Praze nebyl za éry monarchie fotografován tak často jako ten věnovaný Radeckému. Je zajímavé porovnávat různá stanoviště fotografů. Všechny známé záběry zachycují pomník zepředu, od pohledu vojevůdce, takže postavy vojáků vzadu unikají pozornosti a dokonce se v popisech liší jejich počet (7 nebo správně 8).  Snímek Františka Fridricha byl pořízen odvážně z nadhledu a náleží k těm nejpůsobivějším. Po převratu v roce 1918 byl pomník zahalen, aby neurážel kolemjdoucí,  a koncem roku 1919 rozebrán. Žulový podstavec se čtyřmi bronzovými tabulkami s lokalitou bitev (Verona, Vicenza, Custozza, Novara) byl zničen, hlavní bronzová část byla přenesena do lapidária, kde je dodnes. 

Fotograf svůj záběr pečlivě promyslel. Vyjednal si vstup do bytu v patře prostějšího domu, aby byl ve stejné výšce jako vojevůdce. Jeho postava zabíraná z výšky tak není zmenšená jako by tomu bylo z úrovně chodníku. Možná také vyjednal, aby za pomníkem stál fiakr, který dává pomníku rozměr.   Bez něho by záběr byl méně plastický. Skvělá promyšlená kompozice dokazuje, že František Fridrich byl ve svém oboru mistr! Mimochodem, na snímku vidíme kašnu, o níž se můžeme dočíst, že byla odstraněna kvůli pomníku. Jak vidno, nebyla. Fotografie dokáže doplňovat  mnohá tvrzení…

Ke slavnému vojevůdci se pojí řada historek. K jedné patří i ta, že mezi pochutiny zavedl obalovaný řízek, či že odstranění jeho pražské sochy v roce 1919 bylo na přání Itálie, která v soše viděla připomínku svých porážek. To by se pak nemohl ani hrát nesmrtelný Radeckého pochod od Johanna Strausse… Josef Václav Antonín František Karel hrabě Radecký z Radče zemřel v Miláně na zlomeninu pánevního krčku po uklouznutí v bytě 5. ledna 1858.

Psáno pro časopis Reportér Magazín.

Obě fotografie pocházejí ze Sbírky Scheufler. Jakékoliv užití snímků, včetně stažení, je možné pouze po souhlasu majitele a uvedení zdroje.